Můj příběh začíná po těžké situaci v naší vesnici Aponte. Přibližně před deseti lety se naše vesnice začala kvůli geologickému zlomu propadat a já i moje rodina jsme zůstali bez bydlení. Můj dům doslova pohltila země a museli jsme ho opustit s prázdnými kapsami. Půjčil jsem si peníze a začal se věnovat pěstovaní.
Jeden můj přítel mi poradil, abych místo kávy zasadil mák, protože ten dává dvojnásobný zisk. A tak jsem se rozhodl pro pěstování máku, ale úroda dopadla velmi špatně a přišel jsem skoro o všechno. Zbylo mi ještě posledních 800 000 pesos, a tak jsem neváhal, a zasadil kávovníky.
Od té doby prožíváme s dcerou a ženou ty nejkrásnější chvíle. Pěstování kávy přineslo dobro a ne zlo, mír a ne válku, prosperitu a ne chudobu a jsme naprosto přesvědčeni, že si ještě polepšíme.
Příběh začal před deseti lety a první výsadba čítala 3800 stromů.
Ramiro říká: „Nejkrásnější je, že jsme se v průběhu let setkali s lidmi, kteří o kávě vědí více a dali nám dobré rady, jak se zlepšit ve všech postupech. Naše farma je posazená vysoko v horách, je tu tedy sušší a chladnější klima, to je pro zrání optimálnější, což se odráží v každé z káv, které pěstujeme a nabízíme.“
Kávy z této oblasti jsou jiné, charakteristické pro své plné tělo a jakousi umami chuť, káva nepostrádá naprosto nic, je plná, sladká, ovocná. Zrnka jsou menší a tvrdší díky vyšší nadmořské výšce, kde roste a dozrává.
Sklízejí se jen zralé kávové třešně. Ty se nechají 2 dny oxidovat v násypce mokrého mlýna. Poté se rozemelou v tomto malém mlýnu a nechají se další 2 dny fermentovat. Následně se promyjí a usuší na pátiu.